 |
 |
|
HistorieHistorie Hraničářského pluku č. 19Hraničářské pluky
Hraničářské pluky vznikaly jako elitní útvary československé armády určené k obsazení pohraničních opevnění. Činnost pluku se v míru skládala ze tří složek: výcviku, služby v objektech a práce na zdokonalování opevněného postavení. Příslušníci pluku byly rozděleni na dva sledy, z nichž jeden byl umístěn vobjektech a druhý v kasárnách. Po týdnu se sledy střídali. Vojáci byly k hraničářským plukům dodáváni od rušených strážních praporů a rámcováním praporů pěších pluků. Mužstvo bylo označováno jako mužstvo "ZÚ" - mužstvo pro zvláštní účely. Mužstvo bylo státně spolehlivé a všestranně odolné. Každý budoucí hraničář musel být dobrým střelcem z pušky, lehkého i těžkého kulometu. Polovina mužstva byla vycvičena v obsluze kanónu a čtvrtina v obsluze minometu. Pluk se skládal z velitelství pluku, které tvořil velitel pluku v hodnosti plukovníka pěchoty, jeho zástupce podplukovník dělostřelectva, I. a II. pobočník velitele, pobočník zástupce velitele, zpravodajský důstojník, chemický důstojník, důstojník ženijního vojska, šéflékař pluku, důstojník telegrafního vojska a hospodář. Velitelství byla podřízena pomocná rota, která se skládala z pomocné čety s velitelským a hospodářským družstvem a z telegrafní čety. Velitelství byla rovněž podřízena náhradní rota, jíž vele major pěchoty. Jeho zástupce v hodnosti kapitána pěchoty, byl zároveň mobilizačním důstojníkem pluku. náhradní rota se dělila na pomocnou a náhradní četu. Součástí každého druhého hraničářského pluku byla i rota velkých kulometů proti letadlům (VKPL), které velel štábní kapitán pěchoty. Rotu tvořily dvě čety, z nichž každá měla dva roje, dále spojovací roj a pomocné družstvo. Hlavní zbraní roty VKPL byly čtyři 20 mm kulomety vz. 36 Oerlikon.
Každý pluk měl tři až čtyři hraničářské prapory, určené k obraně těžkého i lehkého opevnění. Praporu velel podplukovník pěchoty, jemuž podléhali: praporní pobočník, důstojník zdravotní služby a proviantní důstojník. Dále velitelství tvořila pomocná četa s velitelským a hospodářským družstvem, ženijní četa a telegrafní četa. Dále se prapor skládal ze tří až čtyř rot, které obsazovaly objekty opevnění. Hraničářské rotě velel štábní kapitán pěchoty, kterému kromě osádek jednotlivých srubů podléhalo i pomocné družstvo. Mimo organické výzbroje opevnění byla rota vyzbrojena dvojicí těžkých kulometů. Každému pluku byl také podřízen jeden až tři zvláštní útvary, určené k obsazení tvrzí v úseku pluku. Velitel zvláštního útvaru měl hodnost podplukovníka pěchoty a kromě osádek srubů mu byla podřízena pomocná četa s hospodářským, velitelským a telegrafním družstvem. V případě většího počtu dělostřeleckých objektů mu podléhalo ještě velitelství dělostřelectva, jemuž velel podplukovník dělostřelectva. Strážní prapory
Většina strážních praporu byla včleněna do hraničářských pluků a počítalo se s nimi jako s budoucími hraničářskými prapory. Jejich úkolem bylo střežit jak budované, tak dokončené objekty. Prapor se skládal z velitelství a ze čtyř rot, z nichž tři byly pěší a čtvrtá kulometná. Strážní prapor č. I, který byl později podřízen HP 19, vznikl 15. června 1937 s velitelstvím v Rokytnici v Orlických horách a 2. strážní rotou v Říčkách. Jeho úkolem bylo posílit 1. strážní rotu zřízenou v Rokytnici již dříve. Velitelem byl ustanoven mjr. Jan Prágr od p. pl. 2. O měsíc později byla zřízena 3. strážní rota v Kunvaldu. Zřízení HP 19
Hraničářský pluk č. 19 byl zřízen 1. ledna 1938 (MNO čj. 39. 390/Taj. hl. št. ŘOP 1937) s velitelstvím a náhradní rotou v Kyšperku. Téhož dne byl zřízen i jeho I. prapor s velitelstvím, 1. a 2. rotou v Těchoníně a 3. rotou v Mladkově. Velitelem pluku byl jmenován plk. František Podhrázký od hraničářského praporu 10. Velitelem I. praporu byl jmenován pplk. Bohuslav Navara od p. pl. 24. Pluk byl podřízen II. sboru s velitelstvím v Hradci Králové. 1. ledna byl nově zřízenému pluku také podřízen strážní prapor č. I se sídlem v Rokytnici v Orlických horách. Tomuto praporu byla podřízena nově vzniklá 4. strážní rota v Českých Petrovicích. Dne 15. ledna byl pluk doplněn téměř na předepsané mírové stavy mužstvem od různých útvarů. Nejvíce mužů bylo přiděleno od 3. a 4. strážní roty zrušeného strážního praporu č. III, kteří zůstali v dosavadních ubytovacích místech. Reorganizace pluku
II. a III. prapor byly zřízeny 15. dubna 1938 (MNO čj. 7. 091/Taj. hl. št. ŘOP 1938) ze zrušeného strážního praporu č. I. Velitelství strážního praporu bylo přejmenováno na velitelství III. hraničářského praporu. 1. strážní rota vytvořila 8. a 9. rotu, 2. strážní rota vytvořila 10. a 11. rotu, 3. strážní rota vytvořila 6. a 7. rotu a konečně 4. strážní rota vytvořila 4. a 5. rotu. Nově bylo postaveno velitelství II. praporu v Žamberku. Velením byl pověřen pplk. Josef Tureček od p. pl. 28 (15. 9. přeložen k HP 18). Na předepsané mírové počty měly být prapory doplněny až 1. 10. 1938 po příchodu nováčků. Dne 20. dubna bylo velitelství pluku s jeho náhradní a pomocnou rotou přemístěno z Kyšperka do Žamberka. Zřízení zvláštní útvarů a roty VKPL
Dne 10. května 1938 byly u pluku zřízeny tři zvláštní útvary (MNO čj. 11. 020/Taj. hl. št. ŘOP 1938) s prozatímním pojmenováním "zvláštní útvar Ba, A, H" (šlo o osádky tvrzí Bouda, Adam, Hanička). Velitelem tvrze Bouda byl jmenován mjr. Jan Špale od p. pl. 5, velitelem tvrze Adam pplk. Antonín Kostrhún od p. pl. 46 a velitelem tvrze Hanička mjr. Jaroslav Novák od p. pl. 28. 12. května stav osádek tvrzí činil bez dsl. poddůstojníků na Boudě 103 mužů, na Adamu 147 mužů a na Haničce 106 mužů. Mužstvo bylo částečně přiděleno od ostatních praporů pluku a částečně od různých útvarů. 25. června bylo prozatímní pojmenování zvláštních útvarů zrušeno a byly přejmenovány na V., VI. a VII. prapor HP 19. Rota velkých kulometů proti letadlům byla postavena v Žamberku 1. června 1938 (MNO čj. 13. 176/Taj. hl. št. ŘOP 1938) a jejím velitelem byl jmenován kpt. Vít Boublík. Rota byla postavena jen v prozatímních počtech. 1. srpna 1938 byla pluku podřízena 5. rota strážního praporu č. XI, sídlící ve Zdobnici, jenž byla 15. září začleněna do strážního praporu č. VII, zřízeného téhož dne ve Velké Zdobnici a podřízeného HP 19. Z tohoto strážního praporu měl později vzniknout IV. prapor pluku. Velením praporu byl pověřen mjr. Antonín Kučera od p. pl. 37. Ústup a likvidace
Evakuace plukovního materiálu z odstoupeného pohraničí byla nařízena 2. října a probíhala až do 7. října. S ústupem do prostoru Sudoslav - Brandýs nad Orlicí se začalo večer 8. října. Dne 11. října byla nařízena dočasná reorganizace pluku: byly rozpuštěny všechny zvláštní útvary a byla z nich vytvořena 4. rota I. praporu označované jako "rota 3Z". Dne 26. října 1938 byl hraničářský pluk č. 19 rozpuštěn (MNO čj. 17. 708 Taj. I./1. odděl. 1938) a důstojníci spolu s mužstvem přemístěni k jiným útvarům. Rota VKPL byla přesunuta k pěšímu pluku č. 30 do Vysokého Mýta. Jednotlivé prapory prováděly likvidaci v těchto posádkách: I. prapor - Choceň, II. prapor a strážní prapor č. VII - Žamberk, III. prapor - Vamberk. Likvidace pluku měla být ukončena do 30. listopadu 1938. Organizační struktura HP 19 koncem září 1938:
Tabulka převzata z knihy E. Stehlíka: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-1938 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
)
)
)
)
)
)
)